wz

 

                                                                    22. - 23. září 2012                                                          

Úvodní strana

Kronika vandrů

Fotky z tohoto vandru můžeš najít zde:

 

- fotky Vojty st.tr.

- fotky Pavouka

Zúčastnili se: Vojta st.tr., Pavouk a Matlas

 

Trasa vandříku: Tak nějak okolo Starých Splavů

 

V Doksech nově existuje muzeum věnované Čtyřlístku. Ne, že bych tam musel, ale v mládí, když začal vycházet časopis, pár jsem jich taky přelouskal. A tak Blaťák a Bezzub pro mě nejsou neznámým pojmem. Do okolí Mácháče a Bezdězu vždy rád zavítám. Ale musí jít o mimosezónu a i tak se frekventovaným místům vyhýbám (až na nějakou tu putyku). Tak tomu bylo i dnes.

Okolo Blaťáku

 

Dorazivše na nádraží k večeru, nezbývalo než zamířit do lesů a skal najít si nějaké to místečko na spaní. Měl jsem i tip, tak jsem počal pátrat. Asi dvakrát jsem se i zapotil než jsem zajásal. Byl jsem na fleku, to jest doma. Díky tipu od Lišáka. Připravit topení a už za tmy do vsi na pivko. Stále jsem sám, ale zítra snad někdo dorazí. Při návratu na kemp jsem byl zvědav, zda někdo nepřibyl či zda budu na noc sám. Když nepočítám ranní déšť, troubící jeleny, kterým začíná říje, nikdo mou maličkost nenavštívil.

 

Ráno jsem nikam nemusel chvátat, tak jsem si to hezky užil. Přečetl jsem bez brejlí  celou kempovku a pomalu se vydal naproti Pavoukoj se synátorem Martínkem na místo srazu. Po obědě se scházíme na kávu a pivko v sousední vesnici v putyce. Domlouváme další postup a razíme do lůna přírody hledat další nocležiště. Samozřejmě jdeme druhou cestou než máme jít, takže nám to chvíli trvá, než zjistíme, že jsme jinde. Potvrdí nám to i děvčata na telefonu, která zde nedávno byla a existenci kempíku nám potvrdila. Traverzem po vrstevnici obcházíme kopec a docházíme na správnou cestu. Po ní sejdeme kus dolů a na první trefujeme odbočku ke kempu. Hurá! Zjišťujeme, že jsme zapomněli nabrat vodu. No, na večír stačí co nám zbylo, ráno dojdu ke studánce. Pečem buřty, průběžně děláme zásoby dříví z toho, co jsme dotáhli a už je tu zase tma. Mladej stávkuje, nechce jít spát, táta musí s ním, ale při pohádce unaven šťastně usíná. Ještě kecáme a když zjišťujeme, že jsme se dostali až k politice a že to nikam nevede, zalejháme taky.

 

Ráno obíhám vršek kopce a jdu pro tu vodu. Zjišťuju, že studánka je úplně na suchu. To je nepříjemný. Se špatnou zprávou šplhám na kemp, kde se dozvídám, že kluci našli láhev vody schovanou v listí. Díky, kamarádi, jen my vám tu nemůžem nic nechat. Než pobalíme, posnídáme a uklidíme, už dávno maj v hospodě otevříno. Jde nám to s prckem pomalu, ale k obědu už jsme tam. Pak jen hup na vlak a tradá domů. Kluci ještě jedou kousek se mnou, než vystoupí, aby mohli počkat na mámu, která se vrací z babskýho vandru. Jdou do města na zmrzku, kde cestou potkají kamarády Kačery, jež se též vrací z vandru. Prostě náhodička. Já se potkávám ještě s děvčaty na nádraží, kde přestupuju a tak aspoň nejedu domů sám. Bude mě dělat společnost manželka Růža. Aspoň nepřejedu. Tak zas někdy, třeba v Německu na ferátách.

 

Sesmolil Vojta ( St.tr. )

 

U naší oblíbené občerstvovny ve Starých Splavech

Matlas s tátovo usárnou (daleko ji nedones...)