Velkej vejkend volal, vábil. Vojta vymyslel výpravu (vona vymýšlela vlastně Vojtou vokroužkovaná vandračka). Vandráci výskli, vzali výjimečně vysokohorskou výstroj, vyrazili vandrem voblejzat Viaferáty vněmecku. Vlak vyhodil vobejdy ve vísce vedle vysokých vrchů. Votvírali vkrámě. Voba vedoucí výpravy vandrující vod včerejška volali vopomoc - velmi vyžadovali velkou vypečenou veku. Vandrácí vyhověli. Vyhodily vergle vhrb (vopřeli volopatky), vyrazili. Vyšlapovali vyasfaltovanou vozovkou. Ve výdrholci Verná Vouže vopustili vozovku, vystoupali velké vyvýšení, vopustili vyznačení. Vysokou vostřicí vylezli vymáchaní vedle vršku Vyvrhelů (Větrov). Vesele vobjímali vod včerejška vandrující výtečníky vytvářející výheň ve vobrovskym vohništi vobroubeným velikejma vulkanickejma valounama. Vobrousili větve, vytáhli vuřty, vopejkali. Vohýnek volizoval vonící veselese vyškvařující vyuzenky. Vandrování vábilo, vandráci vočistili vandrplac, vopřeli vidličky vo verpány. Vzali vaky, vodešli. Vykračovali vstříc velikým vandrzážitkům ve vedlejší velkoněmecké vlasti. Vojta vobjevil valoun, vyzkoušel vyletět - volný vogel. Vydařeně vyskočil - vodrazil vod valounu vedle vyšlapané vozovky vytvořené valounky. Vířil válenkama, vlál vandrkabátem, vteřinku visel ve vzduchu. Vypadal velmi vtipně. Vavouk vyfotil. Vojta vytušil - vzlety vtákům, výlety, vandry vandrákům. Vobešli vozy výletníkůvedle větší vozovky. Vyrazili vpřed vedeni vyznačením. Váhali, vorientovali, vodbočili vedle. Vlese viděli vochomůrky. Vykračovali vedeni výborným výkresem. Výstavní ves voudolí vítala vandráky. Vněmecku vše výtečně vypulírované. Vedle vozovky vábil vandráky výčep vkovárně. Vyslyšeli vábení, vešli. Veselili se, vypili vorosený Vijany, vyplatili valuty, vystoupali vsí. Viděli vraníky. Vlese vesvahu vrávorali – vodou vymydlená vozovčička vodjela, vzala valouny, verpány, vlastně všechno. Vandráci viděli v závěru varování vněmčině – vtipné :-). Vystoupali výš – výtečná vyhlídka všude vokolo. Vopřeni vozábradlí viděli Voybin, vulkanické vrchy, Vhvozd... Vlese vedle vyhlídky vocenili výborné vodpočívadlo. Vodhlasovali voběd. Vavouk vařil vomáčku. Vandráček Vepa valil voči - vobdivoval vařič využívající výheň vytvářenou vkrabičce. Vocenil vynikájící vůni vznikající vlihu. Vandrpauza vypršela. Vykrmení vandráci vandrovali vrškama. Vobjevili vyhledávanou vyhlídku - vedle vytvořená výstupová vertikálno-horizontála vodjištěná vruty vyčkávala. Vandráci vylezli využívajíc vysokohorskou výstroj (víme - vyjeli vyzbrojeni). Vyjímečně vzácné - viaferráta vněmecku. Vandráček vostal, vohlídal věci. Výstup vopravdu velmi vostrý. Vyroste-li, vyleze. Vsoumraku vykračovali vandráci ve vlastní vlasti. Vobjevili vlesíku vhodný vandrplac. Vyrazili vyzkoušet Vyhlídku. Vnoci Vyhlídka velmi vhodná. Valíš voči? Vysvětlím. Vyhlídka ve vsi Vrompach = výčep. Vandráci vocenili výborně vošetřetřenou vorošenou vodměnu. Večeře vprůměru - vyhověla vřískajícím vnitřnostem. Vopustili výčep, vrávorali vetmě. Vopět vobjevili večer vobjevenej vandrplac, vytvořili vigvamy, vypili vohnivou vodu, vynechali večerníček, vpasováni ve vaku vychrupovali.
 

Vstávali ve vosum. Vopustili vigvamy, vyklidili vandrplac. Vylezli vedle vozovky - využili výhled vlouce, vařili, vyplnili vnitřnosti. Vykoumali vmapě vandrplán. Vystoupali vopět vozovkou, voctlise ve vedlejší vlasti - Východoněmecko vítalo vandráky vydatnou vlhkostí ve vostřici. Vajda vobjevil vobrovsky vyrostlý výplod výtrusu - vožraný, vobydlený. Vostal vlastnímu vosudu. Vandráčka Vepu vlese votravovali vrnící vnitřnosti. Veden Vajdou vpodřepu vyhověl vnitřnostem - vyprázdnil vobsah. Vostatní vandráci vyčkávali vopodál. Vojta využil vodpočinku, velmi vydařeně vytáh vandračce Vůženě vkrku vězící vcizopasenou vozdobu. Vykročili vdál, vandrák vedle vandráka. Vavouk vyfotil vandráky vůkol vespolek (všechny včetně Vavouka). Vopřel vercajk vyhotovující vobrázky vo verpánovou větev - vercajk vklíněn vletokruhách vyfotil všechny. Vandráci vylezli vedle vodpočívadla, vrávorali vokrajem vytěženého výkopu. Výkop vydolovali vezdejší votroci vminulosti vpotřebě vomletí vobilí. Vedle vlomu vandráci vobjevili velmi vhodné vohniště vobroubené valouny. vedle východoněmci vyhotovili vilku - vhodný vodpočinek. Vopejkali vuřty, vychvalovali velmi výhodný vandrplac. Vyšlápli vdál. Vobdivovali vobdivuhodný výkop vedle - vchod vysekán veskále. Vdole viděli vobčerstvení. Vyjímečně vynechali vorosenou vodměnu, vobešli vyhlídky, vocitlise ve vokraji vobce Vonsdorf. Vyhlise velkopárty, voctlise vzačátku viaferráty. Vjištění vylezli Vepík, Vajda, Vavouk. Vepík vpůlce vyrovnaně vzdal - vyroste, vyleze. Vajda, Vavouk vystupovali výš. Vojta, Vůža, Vepa vynesli vaky vedlejší vozovčičkou. Vajda, Vavouk vpohodě vylezli, vyhlise vzdávajícím vopouštějícím výstup, vzdušným výšvihem vylezli výš, votiskli votisk ve vrcholovce. Vyčkali vzádech východoněmců vzávěru vylézajících velmi vystrašeně. Vivat! Vylezli! Vajda, Vavouk vroucně vobjímali vyčkávající vandráky. Vyjadřovali vděk - vynesení vaků velmi vypomohlo. Vděk vyjadřovali ve vrcholovém výčepu. Vpivech. Veurech. Velmi vtipná vobsluha vyšperkovala vítězný výstup. Vyplatili vyšňořenou vrchní valutovou vindrou, vopustili vrchol. Vykračovali vstříc vlasti. Vyfotili Vraní valouny. Vpočínajícím večeru vodhlasovali vypití vorošeného vplechu. Včesku. Všeru vykračovali vozovkou vsí Vďuře Vosvětlená. Vedle vopravovaného viaduktu vlákal vandráky vydařeně vypadající výčep. Vstoupili. Vobjednali, vyčkávali. Vypili, vypadli. Vobsluha vohovně. Vozovka vedla vandráky vdál. Vdálce vuprostřed vsi viděli velice vábně vypadající vroubenou vilku. Vobhlídli vokolí, voběvili vhodný vandrplac vtrávě. Vokusili vnitřek výčepu. Vpravdě vynikající vobsluha, vorosená vodměna vcukuletu vychladila vnitřnosti vandráků. Vobjednali večeři, vyplnili vnitřnosti. Vauuuuu. Vavouk vyndal veselé vobrázky. Vepa výsknul. Vandrkarty vylepšily vandrákům večer. Vepa vobčas vyhrál, vobživnul. Vůbec všichni vokřáli – vobživlý vandráci vyhlásili volbu výjimečné výpravy. Vyhrála varianta vandru vnoci, vetmě, vokamžitě. Vajda, Vojta vzdali víru vostat. Vyplatili vnímavou vobsluhu, vzali vodu. Všichni vyrazili – vozovkou vandrovali vdál. Vajda vpůlce vozkoušel vostat vkapli. Vojta Vajdu vytáh, vopět vyšlápli vespolek. Vynechali vobčerstvovny (Vavouk vzal vigelitce). Ve vsi Veřmanice vodbočili vzpomínajíc vynikající vandrplac. Valili voči, viděli vyvoráno. Votřeli vlhká víčka, vyrazili vpřed. Vobešli vokraj vohradníku, vnikli vles. Vedle vokraje verpánů vodhlasovali vostat. Vystavěli vigvamy, vymočili. Velmi vražedné vandrování vandráky vodrovnalo. Ve vteřině vychrupovali.

Vrozbřesku vycházel voskar. Vandráci vopustili vaky, vyprovodili vobšlapujícího vozbrojeného (voholích) výletníka vyhledávajícího voběti vnímající vykecávání. Voheň vytvořili vedle voraniště ve výhni voskara vystupujícího výš, výš… Vál vánek, vábil výtečný výhled. Voněla vepřovka, vokoralá veka. Vlak však volal. Vykročili vrchovinou vstříc větší vsi Vablonné.

Výpravčí ve stanici vyhledala ve virtuálu výhodné vlaky – vodtrhla vandráky. Vandráci vypili vybejvající vorošený vplechu, Vodloučení vpravdě vřelé. Vagony vlaků vodvezly vodrovnané vandráky vychvalující vyvedené vandrování.

Vandropis vyvedený vod "V" vobjednala Vůža, vytvořil Vavouk.

------------------------------------------------------------------------------------

Vandropis pro alergiky na "V", aneb totéž trochu srozumitelněji

Václavskej

Že máme s Německem nevyřízený účty – vo tom žádná. Nám k tomu přibyl jeden soukromej. Jedna neslezaná feráta, kterou jsme před třemi lety museli vynechat kvůli hnízdění ptáků. Nadešel tedy správný čas srovnat účet. Ptáci nám nebráněj a tak vyskakujeme z vlaku v Jablonným v Podještědí jako minule. Jdem do města pro chleba, abychom vydrželi prodloužený víkend. Maj teploučkej, po něm se jen zapráší. A jak nám to po něm bude upalovat ke kopci! Máme chleba, tak jdem na točený. Dostáváme krásnou krušovickou napěněnou sklenici. Akorát po prvním napití to dál nejde. Kyselák s díky vracíme a jinej s díky odmítáme. Jdem ke konkurenci. U lokálu, kde velí rázná vietnamka stojí pár bicyklů, neklamná to známka, že tu pivo stále mají dobré.  Už jsme se tu kdysi stavovali. A taky jo. Na víc již není čas, skáčem do busu směr Petrovice. Tady nás zklamal zavřený penzion, asi zkrachoval, prej maj ale zase brzo otevřít. Moc tomu nevěříme, vypadá dost zpustle. V protější hospodě otevíraj až zítra, a tak jdem na kemp pálit dříví. Cestou potkáváme houbaře s plným koškem hub. Jestlipak nám nechal aspoň na smaženici? Jen co uhnem do háje, už to začíná. Hnedle to dopadá tak, že sbíráme jen hřiby, ale ani tak to nezvládnem zpracovat. V noci má lejt, stavíme přístřešek na spaní a uklízíme suchý dříví na podpal na ráno.

Ráno doráží druhá část výpravy Pajda s Pepínem a Pavouk. Ještě je prohibice, ale rumáka maj. Jsou tedy dvojnásobně vítáni. Já mám jenom fernet, ten jim nejede, ani Růže ne. Tak si s ním musím poradit sám. Balíme a frčíme směr Oybin na tu zmiňovanou ferátu, které říkají Alpská jehla. Procházíme vesnicí, kde nás vcucla místní   stará kovárna upravená na hospodu. Respektive spíš nás zaujala reklama, že točej Svijany. A točili –  2,30 EUR za půllitr. No nedej si. Na ferátu dorážíme známou cestou přes vyhlídku Scharfenstein, kde proběhl i obídek. Pak mezi skalami přes pár vyhlídek a jsme tam. Krátká porada, parta na dvě části, začínáme s průzkumem a samotným výstupem. Tahle feráta po zkušenostech z minula mě přijde težší než ta na Jeptišce. Tak jsem zvědav, zda si s ní Pavouk, coby ferátovej začátečník, poradí. Ale přes  mnohé připomínky, jakože když se nedá dál, že netrefí zpátky nebo co má dělat, když je tak o 3 cm kratší a že nedošáhne, je za chvilku za mnou nahoře. Hned si s úlevou otvírá plechovkáč, páč se třese jak drahej pes. Sláva, to se podařílo ! Druhá část výpravy dochází k závěru, že Pepíno to ještě nedá, což ho štve, těšil se. Musíme mu slíbit, že zítra na další ferátě to určitě vyjde. Zkušená Růža s Pajdou se po zdolání stěny připíšou do vrcholovky a je čas vydat se na další cestu, přiblížit se k Jonsdorfu k další ferátě.  Berem to zpátky do Čech, do Krompachu do putyky Na vyhlídce na český pívo a dlabanec. Docházíme tam za západu slunce, když si ještě před tím stihnem připravit v lese nedaleko hospody základní tábor. Po návratu z putyky jdem rovnou spát.

Ani ráno se nezdržujem ohněm a snídani vaříme na liháčích. Přes Jánské kameny přecházíme přes louku a další vyhlídky zpět do Saska. Procházíme starými lomy, ve kterých se těžil kámen na mlýnské kameny. Scházíme do prvního z nich a překvapeně zůstáváme zírat. Přístřešek,  vedle ohniště a zásoba dříví. Neodoláme, zatápíme, pečbuřtíme. Z vyhlídkové terasy na další lom obdivujeme lomovou stěnu a ještě více bufet na dně lomu, kde neregistrovaní místní pečbuřti do sebe organizovaně ládují vursty a pívo. Houfem  turistů z  německého zájezdu se prodíráme dál k dnešnímu cíli. Z dalších skalních vyhlídek je již vidět na Jeptišku, kde rozeznáváme spousty skálomilců. Snad to tam nebude jako na Roháčích v sezóně. Než tam dojdem, největší boom opadá. A tak může Pepíno s Pajdou a Pavoukem nastoupit. S Růžou se rozhodujem, že si to odpustíme a že budeme dělat zázemí a fotodokumentaci. Pepíno se dočkal a půlku feráty dal. Dušička byla spokojená. Rozhodl se, že druhou část nechá tatínkovi a Pavoukovi. Byli jsme rádi, že na to přišel sám, že ho nebudeme muset přemlouvat. Scházíme se na konečné feráty, kde je krásná hospoda. Tak si za odměnu dáváme pivčo, kafčo a kolču. Koukáme, jak se odtud ztratit. Ještě mezi skalami přes vyhlídku, na kterou není možný výstup ( až na Pajdu ) míříme do Čech. První hospodu na Staré celnici míjíme abychom se nezasekli. Je třeba dostat se blíž ke kolejím, co vedou zítra domů. Druhá  Stará hospoda nás už vcucne. Za krátko ale litujeme. Pan hospodský je jak z filmu pro pamětníky. Taky tak pomalej. Dáváme jenom jedno a ukrajujeme další kilásky. Skoro potmě dorážíme do hospůdky  U tří lip v Mařenicích. Tady si nacházíme altán k přenocování a jdem na pivo a večeři. Už je zase tma. K údivu všech Pepíno zdolá celý talíř – to se nestává. No zážitků měl dnes habaděj a energii je třeba doplnit.  Pijem pívo a mastíme pršáka vlastníma kartama T.O. Moudí, které zhotovil Pavouk. Někde tady vzniká myšlenka na noční pochod na náš spací flek, co známe z minula. Není třeba říkat dvakrát. Razíme. Snad jen Pajda souhlasí mlčky. Jeho bolavý koleno už má taky dost. Berem do petovky na dobrou noc a to jsme už u hřiště s tribunou, co chceme nocovat. Ale hřiště a tribuna nikde. Celé to je v rekonstrukci. To je blbý. Všichni už jsme se těšili, že do půlnoci stihnem zalehnout. Musíme ještě kilásek do háje a postavit přístřešky.

Ráno jsme se přemístili za sluníčkem na kraj háje a v klidu a pohodě si vychutnávali poslední snídani svatováclavského vandru. Kochali jsme se pohledem do bezdrátové krajiny ukončené kopulí věže baziliky v Jablonném. Odtud se rozjíždíme na dvě strany k domovům. Díky za krásné počasí.

Tak zas někdy příště …..

Sesmolil Vojta ( St. tr.)

PS : To si pište, že ten fernet jsem domů nevez :-)