|
Míříme na milené
Roverky. Jistota je jistota a v předjaří je tam krásně. Chceme si to užít, a tak
volíme tremp lážo plážo.
Ne náhodou
míříme na Náhodu. Povečeřet, udělat topič na večer a jdem do osvěžovny
na jedno. Cestou jsme získali informaci, že je tam nějaká trempská
dvojakce. Už z dálky je slyšet, jak to tam krásně hučí. Není kam
sednout, tak berem zavděk lavicí na chodbě. Sjela se tu opravdu silná
společnost trempského národa. Roverky dostanou řádně zabrat. Páteční
cestou na kemp se k nám přidává trempík Tom. Kemp je prostorný, tak se v
pohodě vejde. Mírně mrholí, ale na pláštěnky to není. U ohýnku rychle
usycháme, Banjo se pokouší hrát ty své fláky a už je pomalu čas si
schrupnout. Pivko z petovky je dopitý a pít vodu dlouho nikdo nevydrží.
Ráno se
shodujem, že nikdo ani moc nechrápal. Po snídani volíme úkol dne -
návštěvu Čapa se zastávkou na pivko ve Dřevkách. Obídek někde cestou na
mnoha z roverských
kempů. Vyšlo to na Kodiak. Tremp Tom se ráno odpojil, že má jiné cíle,
ale na Kodiaku se opět setkáváme. Tento víkend se potkáme ještě jednou a
to ve Dřevkách. Zkrátka se nás držel, jak h... košile. Kempy, které
procházíme, jsou prázdné. Kde jsou všichni ti trempi z páteční hospody?
V Dřevkách hospoda taky našlapaná, ale to už nejsou jen trempi. Ještě se
tam ale jakž takž vejdem. Nocleh plánujem na Trojce, ale vzhledem k
tomu, že Čipr chce odjet již po ránu, měníme plán na Orion, aby měl blíž
k vlaku. Cestou ještě berem vodu, pívo v petce máme, tak můžem
debužírovat. Škoda, že špekáčky od firmy AČP jsme snědli již včera. Oni
by asi do dneška stejně nevydržely, i když jsme si na jejich výrobě dali
záležet. Nechcem se chlubit, ale byla to ňamka! Televize plápolá, až se
z toho makovice točí. Banjo škádlí struny, ani se nechce jít spát. Ale
usínáme všichni téměř okamžitě. Krásně se spinkalo.
Ráno pro
změnu svítí sluníčko. Žabáci se netrefili. Z lesa se kouří jak v
prádelně, náš ranní ohýnek k tomu taky přispívá :-) , borovice krásně
hoří a vůně je téměř opojná. Tahle meducína, to je prostě paráda. Čipr
dává vědět, že už šťastně dorazil na čugálu a nás to teprve čeká. Napříč
Roverkami po kempíkách a o půl jedenácté skoro budíme líné trempy
zalezlé ve spacících. Na Indiánovi si Banjo dává rauchpauzu, počtem
kempovku a jde se dál. Chcem se u Gregorů odměnit obídkem. Lesní
občerstvení má otevříno a my už konečně víme, kde jsou ti trempi. U
zdroje léčivého pramene ze Svijan! Lákají nás zastavit se, ale není
času. Abychom stihli obídek a následně spoje domů s díky odmítáme.
Tenhle víkend
byl vyloženě trampský. Při nastupování do vlaku už tam seděla parta
dalších trempíků. Mezi nimi s kytarou v ruce Kačer, Kačka s pusou od
ucha k uchu a s písničkou na jazyku. Zpíval i průvodčí. Škoda, že jsme
neměli cestu s nimi delší. Byla to krásná tečka na závěr vydařeného
trempu. Ostatně – jako vždycky.
Sesmolil Vojta St.tr
|
