wz

 

                                                                    25.10. - 28.10.2013                                                        

Úvodní strana

Kronika vandrů

Fotky z tohoto vandru můžeš najít zde:

- Fotky Pavouka a Bobiny

- Fotky Kačky

- Fotky Gepardů

- Fotky Růži

- Fotky Vazouna

Zúčastnili se: Pavouk, Bobina, Růža, Vazoun, Kačka, Pajda, Fous, Gepard a Gepardice

 

Trasa vandru: Budislav - Městské a Toulovcovy Maštale - Na Verandě u Toulovce - Polanka - Nové Hrady - Na Verandě u Toulovce :-) - Proseč

 

 

 

 

Růža s Vojtou dostali nápad vyrazit do Toulovcových Maštalí na Skutečsku, který se nakonec i uskutečnil. Bohužel ale bez Vojty, který byl stále v rekonvalescenci po úrazu ruky na velkém vandru. Vandropis sepsala Kačka alias UFO.

Pátek

Už jsem byla na cestě na nádraží, když mi volala Růža, že jí ujel v Pace přípoj. Naštěstí už byl v Hradci Vazoun, tak jsme jeli společně do Pardubic a dál do Budislavi. Ve Skutči k nám přistoupili Pajda s Pepou – Fousem, kteří tam přijeli z Kroměříže. Budislav byla tohoto dne velmi žádaná, protože kromě nás, tam vystoupila ještě jedna parta šupáků a skautský oddíl jedoucí na podzimní prázdniny. V Budislavi jsme zapadli do hospody „Na Skalách“. Sraz byl ale v hospodě U hasičárny, tak jsme se tam po jednom pivu chtěli přesunout. Posléze jsme zjistili, že hospoda je už 2 roky zavřená, tak jsme se zase vrátili zpět a dali vědět ostatním. Pavouk, Bobina a Růža dorazili chvilku po tom, co jsme si znovu objednali. Po dalším čase dorazili ještě i Gepard s Janou a kytarou. Ti původně chtěli přijet až v sobotu, ale Vazoun je tak nějak přesvědčil a zmátl, že přijeli hned :o). Zpívali jsme asi do půl jedné, potom nás už z hospody jemně vystrčili, že by chtěli zavřít. Šli jsme spát do altánku kousek od té zavřené hospody. Nad altánkem byla skála, takže Gepardi a Vazoun se rozhodli spát u ní. Vazoun ještě stihl dvakrát hodil záda po naklouzaném pařezu.

Sobota

Probudilo nás sluníčko, které svítilo do altánku a nám do spacáků. Posbírali jsme trochu dřeva a rozdělali oheň, abychom prokázali svou příslušnost k pečbuřtům. Po pozdní snídani jsme se vydali k místnímu kostelíku, který je moderní a má střechu ve tvaru lipového listu. Z Budislavi jsme šli do Městských maštalí. Prolezli jsme je a posunuli se k Oslí díře. Jana s Gepardem věděli. Kde tam jsou 2 kempy. Našli jsme „Zahrádky“ i „Volnost“, která byla obsazená. Na Zahrádkách jsme se naobědvali stranou od turistické cesty, která byla díky naprosto letnímu počasí nápadně podobná dálnici. Pavouk bal ještě po noční tak zmožen, že tam málem usnul. Po obědě jsme se konečně vydali do Toulovcových maštalí – prolezli jsme je horem i dolem, kudy to šlo. Šli jsme směrem k Boru u Skutče a cca po kilometru odbočili do lesa k „Helmě“. Tam už bylo obsazeno, ale naštěstí je hned za rohem další kemp. Nasbírali jsme spoustu dřeva, nechali tam batohy a jen s lahvemi na vodu jsme sešuoli do Vranic k Toulovcovi do hospody. Hospoda byla tak plná, že jsme museli čekat na prázdné sklenice. Gepard hned začal hrát na kytaru. Chtěli jsme odejít za světla, ale nezadařilo se… Přišli dva kluci z Helmy a přinesli kytaru, mandolínu, pikolu a irskou flétnu. Odešli jsme celkem brzy, ale potmě. Na Helmě jsme rozdělali oheň a upekli se buřty, topinky, uzené,… Gepardzase vytáhl kytaru a hrál, hrál a hrál asi do půl dvanácté. Kolem jedenácté se vrátili ti kluci, kteří hráli dole v hospodě.Vazoun s Gepardem a lahví rumu je šli kolem půlnoci uvítat a zahrát si s nimi. Vrátili se kolem třetí a kamarádsky nás upozornili na změnu času z letního na zimní :o). Tak jsme si na to připili rumem a spali dál.

Neděle

Díky posunutému času jsme mohli spát o hodinu déle. Voda z hospody měla opravdu zvláštní barvu, tak Pajda s Fousem ráno donesli dobrou vodu z Mojžíšova pramene. K snídani jsme si upekli buřty, Pajda Fousovi vařil guláš. Hledali jsme lahev s vínem, která zmizela.Kluci z Helmy vrátili lahev od rumu, protože se s ní nechtěli nést, ale víno jsme

nenašli – záhada vandru. Gepard se vydal do Budislavi pro auto, protože se už museli s Janou vrátit domů. Chvíli to i vypadalo, že se k nám odpoledne přidají Kačer s Kačkou, Mišák a Myšák, ale nakonec se rozhodli pro jiný program. My jsme se vydali k Dudychově jeskyni. Vazoun byl úplně grogy, tak šel napřed a na nejbližší louce usnul, než jsme si jeskyni dostatečně prohlédli. Přes Bor u Skutče. Kolumbovo vejce a kupadla jsme došli na Polanku. Hospoda byla natřískaná vevnitř i na terase. Na pivo a polévku bychom čekali přes půl hodiny, tak jsme šli rovnou do Nových Hradů, kde měl už čekat Gepard, který ale ještě nedorazil. U večerky jsme si dali během čekání na Geparda jedno pivo v plechu a šli na zámek. Zámecká restaurace je trvale zavřená, tak jsme museli vzít zavděk cukrárnou a kafem. Vyzískali jsme od domorodých obyvatel turistické známky a pohledy a Jana mezitím hledala Geparda, protože na smluveném místě nebyl a telefon mě vybitý. Jana se už rozhodovala, že půjde dál s námi, když Gepard dorazil – minuli jsme se mezi Polankou a Novými Hrady. Jana s Gepardem nakonec odjeli a my se rozhodli, že nepůjdeme Pivnickou roklí, která je u nohy i za světla, protože kvůli posunu času se stmívá dřív. Jinou trasou jsme se vrátili do Vranic. Kluky hned přitáhl magnet na pípě, holky a Fous šli nejdřív odnést batohy na Helmu, abychom měli jistotu místa na spaní, a nabrat vodu. Bobina realizovala u pramene své budovatelské sklony, aby tam všude nebylo tak mokro. Na Helmě bylo pusto, tak jsme přenesli zbylé dřevo z předchozího večera. Zpátky jsme šli pod skalama a objevili převis s novou palisádou. U Toulovce jsme nejdřív seděli na verandě a pili rum na Vojtu St.tr., který nemohl jet kvůli přetrvávající rekonvalescenci, aby s námi mohl příště být. Potom jsme se přesunuli do lokálu, kde se hrálo. Zpívali jsme a dál pili na Vojtu, až v hospodě definitivně došel všechen rum a my museli dál pít medovinu. Na Helmě Bobina s Fousem rozdělali společnými silami oheň, abychom si mohli udělat pozdní večeři. Začalo dost foukat a vyjasnilo se. Vítr hučel v korunách borovic celou noc.

Pondělí

Ráno Vazoun rozdělal oheň ještě z večerních uhlíků, tak jsme mohli brzy vařit. Proběhla polévka, poslední buřty, hermelín,… Pobalili jsme věci, uhasili oheň, posbírali poslední papírky a Pavouk dal do kempovky razítko AČP, aby všichni věděli, že jsme tam byli. Vylezli jsme na modrou značku a došlo po ní do Proseče, kde jsme se měli nalodit do autobusu. Měli jsme ještě spoustu času, tak jsme se koukli do kostela a vybrali jednu ze čtyř hospod. Po kávě a obědě jsme se spolu se spoustou dalších lidí a šupáků nasáčkovali do autobusu, ze kterého jsme postupně vystupovali a dělili se, až každý z nás dojel domů.

 

Sesmolila Kačka