wz

 

                                                                 30.12.2013 - 1.1.2014                                                       

Úvodní strana

Kronika vandrů

Fotky z tohoto vandru můžeš najít zde:

- Fotky Pavouka a Bobiny

- Fotky St.tr. a Růži

- Fotky Kačky

Zúčastnili se: Růža, Vojta St.tr, Pajda, Kačka, čoklík Rex a v roli hostů se 2x přifařili Bobina, Pavouckej a Matlas

 

Trasa vandru: Tak nějak vokolo Velikýho rybníka (Staré Splavy - Jestřebí)

 

 

Vandru na přelomu roku, který naplánovali Růžičci, se nakonec zúčastnili jen čtyři dobrodruzi a pes. Podpořit je přijeli 30. a 31.12. Pavouckej s Bobinou a Martínkem. I přes šedivě pošmourné počasí se akce vydařila.

Protože na spaní pod širákem jsme si s Martinem netroufali (a sami byli pěkně rozchrchlaní), rádi jsme využili toho, že kamarádi vandrovali nedaleko Boleslavi a dvakrát jsme si za nimi udělali výlet. V pondělí 30.12. odpoledne jsme je zastihli ve Starých Splavech v hospůdce Na rybníčku a společně s nimi pak došli na kempík na Šedině a opekli si tam buřty. Tmou jsme se pak vrátili do Splavů k autu a odfrčeli zpět do tepla domova, abychom za nimi vyrazili hned druhý den na Silvestra po obědě znovu. Sešli jsme se v Dřevěnce v Provodíně, poveselili se a pak se roztrhaně přesunuli na kempík, kde chtěli trávit silvestrovskou noc. Komplikovaně jsme ho našli, natahali po tmě dříví a na ohýnku opět pečbuřtili. Večer jsme se opět přesunuli domů a rok 2014 přivítali v Boleslavi v paneláku za rachotu ohňostrojů, které se Martinovi moc líbily. Jakej byl vandr dovopravdy musí už vyprávět někdo jiný...

Nevandráckej úvod sesemolil Pavouckej

SILVESTROVSKO-NOVOROČNÍ VANDR

 

V pátek jsme se s Růžou a Vojtou potkali ve vlaku na trati Boleslav – Rumburk. Do Rumburka nás však už vlak nedovezl. Vystoupili jsme ve Starých Splavech, ale Vojta stihl i rychlopivo v Doksech, kde vlak čekal 20 minut. Ve Starých Splavech jsme zapadli do hospody Na Rybníčku, kde jsme naplnili naše žaludky. Potom Růže volal Pavouk, že s Bobinou a Martínkem dorazí cca za 20 minut, tak jsme si dali ještě pivo a čekali, čekali, až jsme se dočkali. Ze Splavů jsme vyrazili Selskou roklí. Bylo hezky, ale v rokli byla pěkná zima a od rána tam neroztála námraza. U studánky v Uhlířově dole Vojta lákal Martínka do studánky, ale nebyl úspěšný. Po pokusu o zimní koupání nás čekal pořádný stoupák, který nás posléze dovedl až ke kempu s příznačným jménem „Kopec“. Převis to byl rovnou dvoupokojový. Nanosili jsme dřevo, něco jsme nalámali, pořezali a naštípali, aby Pavouk s Bobinou a Martínkem mohli dodržet pěčbuřťácké krédo, než se s čelovkami vydali na sestup sešupem a cestu do Splavů. I my jsme si posléze udělali večeři a potom jsme dlouho seděli a užívali si nejlepší televize na světě. Popili jsme vaječňák – válečňák, pivo i většinu rumu. Když jsme šli spát, hvězdy svítily – jasná chladná noc.

V sobotu nás s Růžou Vojta budil, co že tak vyspáváme… Oheň už hořel a Vojta vařil čaj a polívku. Udělali jsme si snídani, když volal Pajda, že už je na cestě a že máme udržovat oheň, aby si mohl rovnou upéct buřta. Trochu selhalo navádění a Pajda vylezl až na kopec, ale nakonec jsme se dočkali Rexe, který běžel v předvoji, a v závěsu dorazil Pajda. Pajda se posilnil buřtem a po chvíli jsme společně vyrazili cestou necestou na vrchol Šediny. Pokochali jsme se pohledem z obou jejích vyhlídek a pokračovali pod a posléze nad Černou rokli, kde už to Pajda viděl podruhé během krátké chvíle. Přeš Maršovský vrch jsme došli do Jestřebí. U benzínky na nás čekala Bobina, která nás i s Rexem naložila a popovezla k Dřevěnce, kde nám už Pavouk s Martínkem drželi flek. Po kanci s mysliveckou omáčkou a zlatavém moku jsme se vydali na místo silvestrovského určení. Pavouk s Bobinou se přiblížili autem, aby to potom neměli potmě tak daleko zpátky. Martínek šel s námi a Vojta nás vedl neomylně po cestě a podél skal až ke kempu „Tennessee“. Kemp to byl opravdu luxusní, ale kochat jsme se mohli až po tom, co jsme nanosili dostatečnou zásobu na celou dlouhou silvestrovsko-novoroční noc. Po chvíli jsme v lese spatřili bludičky – to se k nám drápali Pavouk s Bobinou od spodní cesty. Rozdělali jsme oheň a Pavoukovic začali pečbuřtit, aby se relativně včas dostali domů. My jsme nijak nespěchali – noc bude dlouhá. Pavouk s Bobinou nám před odchodem předali zabíjačkovou polívku na ráno a láhev rumu, aby nám nedošel, protože jak na Nový rok… Když se spustili lesem k autu, začaly jsme s Růžou chystat jednohubky. Pajda nám vyrobil servírovací prkénka a posléze i párátka. Některá by probodla slony, ale žádný po ruce nebyl, tak byly dvojhubky místo jednohubek. Ale byly naprosto luxusní a bezkonkurenčně nejlepší. Jak se blížila půlnoc, zářila obloha ohňostroji z okolních vesnic. Pajda s Vojtou si krátili čas řezáním a štípáním dřeva, abychom nemuseli šáhnout do převisových zásob na deštivé časy. Půlnoc jsme zapili rumem – jak taky jinak!

Ráno jsme rozfoukali uhlíky, ohřáli prdelačku na posilněnou a pomalu pobalili věci. Rozloučili jsme se s krásným kempem a volným krokem vyrazili zpět k Dřevěnce, kde jeli nonstop, na 1 pivo, než nám pojede vlak domů…

Vandropis vopravdickejch vandráků vytvořila Vačka (Kačka) :-)