wz

 

                                                                 29.4.-30.4.2016                                                            

Úvodní strana

Kronika vandrů

Fotky z tohoto vandru můžeš najít zde:

Fotky Pavouckýho

Účastníci: Hiro, Pavouckej a Marťas

 

Trasa vandru: Plavy – Návarov – hů š š š – Podspálov – Myší skála – Bítouchov – Semily

 

Protože vzhledem k počasí a náročnosti s námi náš osmiletý Martin v Krkonoších nevandroval, splnil jsem mu slib vandru, jednonočním výpadem hned o týden později.

S oslovených kamarádů se přidal jen Hiro, kterému se to zrovna také hodilo. V pátek jsme se tedy scukli v rychlíku směr Tanvald a s ním pak dojeli bez přestupování až do cíle – stanice v podhůří Jizerek jménem Plavy. Slunce svítilo, ale my ještě honem zapadli do hospody pod kolejemi, protože vůni pizzy, která se odtamtud linula se prostě odolat nedalo. Bodly i chutné svijánky, v Martinovo případě točená kofola. Ceny lidové, pizza luxusně obložená i tak ale nezbylo, než se vydat do lůna přírody, dokud je ještě světlo. Až na malou nehodu s ruplou petlahví se cesta obešla bez zvláštních příhod a my v pohodě došli pod holý převis vysoko nad říčkou Kamenicí. Hnedle jsme ho zabydleli, natahali haldy dříví a v soumraku mohl Martin škrtnout sirkou, aby konečně zaplápolal oheň. Po západu slunce se to náramně hodilo, protože se znatelně ochladilo. Čuměli jsme do té nejlepší televize na světě, Martin se ještě najedl a pak šel kolem půl desáté docela bez protestů spát. Já s Danem ještě krafal, popíjeli jsme svijany z prasklé igelitky, až i nás po půl dvanácté vyhnala únava do pelechu.

Ráno bylo chladné, ale slunečné. Modré nebe slibovalo báječný den a my byli díky Martinovi i docela brzo na nohou. Takže jsme už před půl desátou opouštěli uklizený převis vylepšený zanechanou řádnou hromádkou dřeva. Sestoupili jsme k řece a šlapali podél peřejí po proudu k Návarovu. Pod hradem jsme se ani moc nerozmýšleli a vynechajíc prďák nahoru to vzali neznačenou zkratkou podél řeky. V tomhle místě se skály přibližují hodně blízko k sobě a vzniká tak divoký úzký kaňon, kterým se dere ve řvoucích kaskádách a vodopádech Kamenice na své cestě do Jizery. Chvilku jsme se zdrželi kocháním a focením, ale Martin nám utekl, protože asi tušil, že nás před nádražím u mostu přes řeku čeká odměna. Jen co jsem Hirovi dovyprávěl, jaká tu bývala prima hospoda a že je škoda, že je zavřená, došli jsme k plotu, na kterém visela čerstvá cedule s nápisem Točené svijany 50m doplněným šipkou ve směru našeho pochodu. S chutí jsme si nechali ve znovu otevřené Rusalce natočit píviště a rychle ho vypili, protože nám za 20 minut jel vlak. Tím jsme se přesunuli o dvě stanice dál na soutok Kamenice s Jizerou. Tady už byla plánovaná zastávka na oběd v místní vyhlášené hospodě. Něco jsme pojedli, něco jsme popili, zahráli si s Marťasem UNO a přitom se zrodil ten geniální nápad vylézt na vyhlídku Myší skála přímo a nechodit okolo přes ves Spálov. Šli jsme tedy kousek nad elektrárnu a tam za el.vedením zabočili vlevo prudce do svahu. Prokličkovali jsme mezi opuštěnými chatami (asi bývalá rekreačka – docela zajímavé) a pak se škrabali do nechutného kopce. Na vzdálenosti cca 400 metrů jsme tak překonali 200m převýšení. Nahoře jsme byli odměněni výhledy, ale i davy lidí, které jsme pod Návarovem nepotkávali. Bylo ale hezky a navíc se zrovna konal nějaký turistický pochod, takže se ani nebylo čemu divit. Po vyčerpávajícím skorohorolezeckém výkonu jsme si chvilku odpočali na uvolněných lavičkách. A pak už hnáni časem vyrazili po žluté značce do Semil. Cestou po hraně svahu vysoko nad Jizerou (a známou Riegrovou stezkou) jsou sice skalní vyhlídky, ale bohužel už dost zarostlé bujnou vegetací. Takže jsme se ani moc nezdržovali a za hodinku už jsme byli na okraji Bítouchova, kde jsme zalomili palec s Danem, který vyrazil ostřejším tempem na nádraží do Semil, aby stihnul vlak. Já s Martinem jsme se už docourali tamtéž pomalu a zapadli do chládku vyhlášené Nádražky za nádražím. Ještě jsem ani nedopil orošené pívo a už dorazila autem z Boleslavi Bobina. Tím vandr skončil – odfrčeli jsme do Jablonečka k dědovi a babi a tam si užili lampiónový průvod a velkou čarodějnicovou vatru pod patronací místních hasičů. To už je ale jiný příběh…

 

Sesmolil Pavouckej

Pečbuřtění pod převisem - Hiro a Pavouckej

Marťas nad divokými peřejemi Kamenice pod Návarovem

Odpočinek v krpálu k Myší skále

Rozhled z Myší skály