|
Chuť na pořádný špekáček nás
dohnala již zkraje roku 2018, ale přípravy zabraly tolik času, že 5.
ročník pravidelně nepravidelné akce nazvané BUŘTOBRANÍ se odehrál až
skoro v polovině listopadu. Tentokrát jsme s tím moc tajností nedělali a
kdo chtěl, ten se akce zúčastnil. Sešlo se nás tedy úctyhodných 20
dospělých doplněných 6. dětmi a jedním ostře střeženým pesanem :-).
Scénář byl podobný, tak jako
při předchozích čtyřech Buřtobraních. V pátek jsme se sešli na hájence u
Hrubky, narazili suda od Chobota (tomu to zas bohužel nevyšlo) a po nastavení
správné hladinky jsme dvakrát přemleli mnou naložené vepřové a hovězí
maso (nakládal jsem je každé zvlášť na sucho do soli a pragandy už v
úterý). Trochu jsme se poveselili, skoro vypili první sud a šlo se spát.
Ráno jsme vstávali po osmé, abychom po snídani začali míchat dílo a
krájet sádlo. Do toho Vojta vybalil již značně vytuněnou sudoudírnu a
nainstaloval ji, stejně tak, jako velký hrnec nad oheň na dovařování.
Pak už to svištělo - umíchat dílo (hovězí+vepřové maso), přimíchat vodu
s kořením (jen pepř a muškátový oříšek) a nakonec přidat sádlo nakrájené
na malé kostičky. Narazit do propláchnutých střev a rozdělit do dvou
dávek. To vše jen za pomoci rukou a mechanických nástrojů (velký masový
mlýnek) Pak celodenní postupné uzení teplým kouřem, dovařování a
chlazení. Mezitím Pivča zabavila děti připravenými hrami, kterých se
zúčastnili i někteří dospělí. O legraci při tom nouze nebyla. Večer nám
ozvláštnili i domácí nimrodi, kteří si do rána u hájenky vyložili
ulovenou černou zvěř. Doudila a dovařila se i druhá dávka a došlo k
zaslouženému odpočinku. Bobr zahrál, Eliška se přidala (!) a sobota se
přehoupla do neděle. Ještě před tím se v devět večer dopil i druhý,
poslední, sud piva. Naštěstí měl Vojta ještě basu poslední záchrany a
tak mohli i ti nejžíznivější dobře usínat :-).
Nedělička byla umotaná jen s
těch lahváčů a zbytků rumu. Doplněna nutným úklidem a nezbytným
loučením. Postupně se všichni loučili a odjížděli s malou vejslužkou
špekáčků made by AČP (9 kousků na dospěláka) domů. Růžičci s posledními
Mohykány vyčkali pana domácího a při tom skoro v přímém přenosu viděli
zastřelení muflona zahraničním klientem místních nimrodů. Pak už jen
zaplatit, předdomluvit termín LFC (v únoru bude potvrzeno) a tradá k
domovům!
Akce se vydařila. Pravda,
bylo nás opravdu víc, než je třeba, ale průběh to neovlivnilo a jedinou
daní byla jen menší dávka výborných špekáčků pro jednotlivce. A že se
letos povedly!!!
Tak za pár
roků třeba zas!!
Sesmolil Pavouckej
Nezbytná děkovačka na závěr:
- Chobotoj za pivní podporu
- Růžičkom za udírnu a pohlídání finanční rozvahy akce
- Pavoukoj za nakoupení a naložení masa
- Bobroj za muziku!
- Pivošom za uhlídání Mikuláše (psa)
- Lišákoj za pomoc, i když mohl přijet jen na otočku
- Banjovi za kytaru a za to, že se vzdal buřtovního podílu
- Mišákoj, Hirovi, Cajsoj a Pivošovi za míchání díla
- Pajdovi za narážení do střev
- Pivoňce za zabavení děcek
- Chudkynoj za instalaci houpajdy a zapůjčení vzduchovky
Všem zúčastněným za pomoc při ostatních nezbytných činnostech spojených s
Buřtobraním 2018!
A hodným majitelům chaty za každoroční pronájem!
Dej bůh, ať to je pořád takové...
ZDAŘBUŘT!!!
|
