Když už to Mišák sezval do oblíbené hájenky, rozhodli jsme se využít pátku a půlky soboty k vandru. V pátek večer jsme se já, Vojta, Růža a Medvěd sešli u pivka v motorestu v Zavadilce. Já už předtím stihnul projít Borecký skály, mrknul se do Rovenska a připravil trochu dříví na fleku pod vysokou skálou. Tmou jsme tam došli někdy po deváté večer. Zažehli oheň a dočkali příchodu Pajdy a Divošky, kteří dorazili z druhé strany. Pod pološirákem Katedrály, jak jsme ten flek kdysi nazvali se spalo báječně. Takže nám ani nevadilo šedivý ráno, do kterýho jsme kolem půl deváté vstávali. Po ohníčkový snídani, vyprošťováku a sbalení jsme se vydali na vandr Českým rájem.

Vzali jsme to přes pole i přes lesy a podle Růži mapy i přes potok. Zadem jsme došli k Vidláku, kde nás potěšila otevřená knajpa. Dali jsme si výbornej obídek a vyrazili na závěrečných 5 km. V cíli jsme s Mišákem zalomili palce. A nejen s ním. Už tam vrávorala spousta kamrádů, kteří slavili už od pátečního odpoledne. A bylo to poznat :-). Předali jsme Mišákoj dary, pomohli udělat nějaký občerstvení a přidali se tak k již rozjařené společnosti. Dorazil i Kikin s bráchou Vojtou, kteří to rozjeli po hudební stránce i s basou, které se chopil sám oslavenec. Byl to pak dlouhý večer...

Ráno po probuzení jsme se postupně scházeli u pípy, abychom dorazili načatý sud. Balilo se, uklízelo a chystalo k domovu. Po jedenácté se svěsila Myšákova jižanská vlajka a akce tak dospěla do zdárného konce.

Sesmolil Pavouckej