wz
Vandřík okolo Malé Skály
Textové pole: Po týdením domlouvání jsme nakonec vyskakovali z vlaku na peron Maloskalského nádraží jen já a Bobina. Ale sami jsme nebyli - v Sokolovně jsme rádi zalomili palec s Vojtou, který už na nás čekal nad oroseným půllitrem. Taky jsme se osvěžili a během toho se i domluvili kde budem tuhle noc vlastně spát. Padla volba jít směr Drábovna a konečné rozhodnutí učinit až u pumpy pod rozcestím na vršku stoupáku. Jak se řeklo, tak se stalo. Těsně před soumrakem jsme pohodili bagáž pod převis ne kempu nedaleko Voděrad. Natahali jsme nějaké dříví a na rozdělaném ohni se dosyta navečeřeli. Shodli jsme se, že po dobrém jídle by bodlo pivko, takže jsme se ani moc nemuseli přemlouvat a vykročili jsme na lehko do nedaleké voděradské krčmy. Měli jsme štěstí - bylo otevřeno. Chladivé Svijánky v nás jen zasyčely. Po návratu jsme ještě poseděli u ohně popíjejíce studený svařák. Bylo teplo a vypadalo to, že taková bude celá noc. V půl čtvrté ráno, když už jsme dávno spokojeně chrupali pod ochranou skály se spustil prudký déšť a my byli vděční za suchej flek.
(pokračování příště)